fbpx

Působí antibakteriální dezinfekce i proti virům?

autor: Čvc 29, 2022

  
Ještě relativně nedávno patřila téměř výhradně pouze do prostor nemocnic a potravinářských závodů. Dnes už je ale dezinfekce běžnou součástí našich domovů, kabelek, aut… Pojďme se s ní lépe seznámit a ujasnit si, které přípravky účinkují i proti obávaným virům. Na závěr přidáme i pár rad pro efektivní aplikaci dezinfekčních prostředků na ruce.

Něco málo z historie…

Hippokrates si vystačil s vínem

Že nemoc není trestem za spáchaný hřích, začal rázně šířit samotný otec medicíny, Hippokrates. Svým lékařským kolegům doporučoval čištění rány vínem nebo vařící vodou. Také Galén již nespoléhal na milosrdenství bohů a raněné gladiátory ošetřoval zásadně jen nástroji sterilizovanými varem. Středověk pak bohužel pokroku nepřál. Země sužovaly mory a zasažené prostory se často “očišťovaly” pouze ohněm. Zlom přišel v renesanci, kdy Denis Papin sestavil tlakový hrnec. Ano, právě “papiňák” poskytl lékařům první efektivní sterilizační metodu párou. Do běžné lékařské praxe a na operační sály se však sterilizace a dezinfekce šířily pomalu, průlom nastal až koncem 19. století.

Dezinfekce jak ji známe dnes

Bylo to někdy kolem roku 1865, kdy Joseph Lister začal z komplikací při hojení ran podezřívat bakterie. K dezinfekci rukou i zranění tak používal poměrně agresivní kyselinu karbolovou. Až v roce 1965 spatřil světlo světa první, ke kůži šetrnější, prostředek na dezinfekci rukou na alkoholové bázi, jak jej známe dnes.

Stručná definice:

Za dezinfekci se obecně označuje ničení mikroorganismů pomocí chemických a fyzikálních metod (vysoká teplota, UV záření). Dezinfekční látky či prostředky, které ji obsahují, se přitom aplikují na neživé předměty. Mikroorganismy ze živých tkání pak odstraňují takzvaná antiseptika. Tak zní oficiální terminologie. Tu však mnozí výrobci příliš nedodržují.

Když je řeč o mikroorganismech…
… hovoří se zpravidla o jednobuněčných organismech, které nespatříme jinak než přes kukátko mikroskopu. Řadí se mezi ně převážně bakterie, patří sem ale také plísně, kvasinky, některé řasy a prvoci. Jsou schopni bleskového rozmnožování a šíření, vyskytují se proto téměř všude. Často tvoří kolonie a shluky a někdy také symbiotická společenství s jinými organismy.

Patří sem také viry?
Ano! I viry se řadí mezi mikroorganismy, ačkoli jsou spíše “neživé”. Jsou
zpravidla o poznání menší než bakteriální buňky, objeveny proto byly až mnohem později. Viry jsou mikroorganismy nebuněčné. Nerostou, nedělí se a celkově nemohou vykonávat celou řadu biologických procesů, proto k tomu využívají služby hostitelských buněk.

Co ničí viry:

Na pultech obchodů se vyrojila celá řada přípravků pro hygienu rukou. Jak jsme si řekli výše, podle oficiální terminologie by se přípravky používané na pokožku měly správně nazývat antiseptické. Takový přívlastek potkáte na obalech ale jen zřídka. Nejčastěji je na lahvičkách přilípnutý poměrně rozporuplný název: “antibakteriální gel”. No jo, ale funguje i na viry?

Obecně vzato, většina takových přípravků působí na všechny mikroorganismy. Nezáleží přitom ani tak na tom, zda se jedná o bakterii, vir nebo jednobuněčnou řasu, ale na ochranném mechanismu (či obalu) daného mikrobu. Některé viry a bakterie jsou zkrátka odolnější než jiné. Nedejte se tedy klamat názvem.

Alkohol = klíčová složka

Antiseptické gely, jejichž hlavní složkou je voda, mají obecně dobrý účinek proti bakteriím (jsou takzvaně baktericidní), ale proti virům (virucidní aktivita) působí poměrně málo. Oproti tomu antiseptické gely a spreje na alkoholové bázi, jejichž hlavní složkou je alkohol – ethanol nebo izopropylalkohol, mají velmi dobrý baktericidní a virucidní účinek.

Nejúčinnější je 60 – 80% koncentrace alkoholu.

Alkohol narušuje stěny mikroorganismů (buněčné stěny a cytoplazmatické membrány bakterií a obaly virů), a tím je usmrtí. Nejefektivnější jsou přitom produkty s 60 – 80% koncentrací alkoholu, což potvrzuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Virucidní účinek takových produktů je často deklarován i pro chirurgické použití, které má mnohem přísnější kritéria než použití pro „běžnou“ hygienu rukou.

Pohodlné a hygienické použití ve spreji z něj dělá skvělého pomocníka na cesty!

Dostupný i ve variantě pro děti – šetrný k dětské pokožce, vyživuje a příjemně voní po heřmánku.

Na alkoholové bázi je např. i dezinfekční sprej na ruce STERIL-O-SEPT (66% ethanolu).

Působí jako účinná dezinfekce s antibakteriálními, antivirovými i protiplísňovými schopnostmi. Jedná se o první dezinfekci na ruce s aloe vera a kyselinou hyaluronovou. Tyto dvě složky se starají o hydrataci a výživu Vaší pokožky – je tedy vhodný i pro časté použití bez vysušení rukou. Díky inovativní technologii N-SE (non-sticky effect) nebudete mít po použití pocit lepivých ani umazaných rukou (jako např. po gelu). 

Na co si při používání antibakteriálních gelů dát pozor?

1. Neaplikujte jej na příliš znečištěné ruce. Přípravek se totiž naváže na nečistoty a nemusí pak už “dosáhnout” na všechny patogeny, tedy viry a bakterie.

2. Nanášejte ho v dostatečném množství. Ruce by po aplikaci dezinfekce měly být rovnoměrně vlhké, a to po celou dobu působení, tedy nejméně 15 vteřin.

3. Při výběru hledejte vysoký obsah přírodních ingrediencí. Konvenční dezinfekční gely často obsahují dráždivé syntetické složky. Ve složení hledejte také zvláčňující rostlinné výtažky nebo glycerin, které pomohou předejít vysušování kůže.

4. Pokožku rukou opečovávejte více než kdy jindy. Časté používání dezinfekcí na bázi alkoholu může vysušovat pokožku. Takový narušený kožní film není nic jiného, než otevřená cesta pro patogeny. Dodávejte proto svým namáhaným dlaním a prstům hydrataci a výživu a preferujte dezinfekce s vyživujícími složkami.

5. Antibakteriální přípravky používejte jako doplněk k základním hygienickým návykům.

 

Další články